Brouci v hlavě

Chtěli byste asi vědět, jak se to projevuje. Já měl v hlavě Beatles odmalička.
 Už ve dvou letech jsem docela slušně ovládal pár replik z jejich nejlepších songů,
 což mě později pomáhalo přežít ve světě automatických praček. Dělám totiž v prádelně.
 No, tak ti Beatlesáci v hlavě uměj mluvit. Fůru věcí mě naučili a haldu ještě naučí.
 Vlastně už  ne.Málem bych zapomněl Nedávno mi totiž doporučili, abych se zabil.
 Nejdřív sem si myslel, že si dělaj prdel, ale po čase mi došlo, že jsou smrtelně vážný.
Já na to: "Ale co tomu řekne máma, já nemůžu."
"Tak počkej až umře," řekl mi Lennon (ten s brejlema).
Štěstí mi přálo. Za tejden bylo po ní. Někdo ji uškrtil v koupelně.
"No tak už se zabij," říkali brouci, když jsem plnil prádelní koš prádlem
 v prádelně na prádelníku.
"Na co čekáš."
"No je mi líto umřít jako panic,Johne,"řekl jsem. Zase jsem měl štěstí. Jedna sérka
 znásilněných a ubodaných žen v novinác Paula moc potěšila. MC Cartney měl takovou
 radost, že mi dovolil udělat něco spontánního. Tak jsem se oženil. Mrtvolu své
 manželky jsem zahrabal na zahradě. Hraby, hab. No to jsem možná trochu přehnal,
 ale neměla ráda Beatles. Brouci mysleli, že teď už se konečně zabiju, ale mé přání
 bylo mít ještě potomka než opustím tento svět a odejdu do věčných lovišť. Tak jsem
 zbouchnul sousedku a skočil se skály. Při pádu jsem si ještě pomyslel, že to bylo
 celý tak trochu na levačku.