U lahve Bikavéru

.....

Zatímco vykolejuje další přeplněný vlak vezoucí vagony odkvetlých pampelišek daleko na jihozápad zatímco letní kina už zavírají pro absenci mileneckých párů sedím s Voloďkou u lahve Bikavéru a poslouchám jeho nekonečné snění Zatímco včerejšek už spláchl déšť mířící do špinavých doků v Setúbalu zatímco malichernosti zítřka ještě nestihly dozrát do své ničivé podoby sedím s ním a přísahám sobě i bohu že nebýt podobných chvil měl bych alespoň šestatřicet důvod zemřít A zatímco on už se opírá patou o Ural zatímco končí svoji píseň hladím si spánky a snažím se držet ten okamžik dokud i jeho poslední kapička nevyschne v převržené sklence

---