Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCesta s vodou
08. 09. 2006
0
0
568
Autor
Emeu
Cesta s vodou
Když otevřu dveře,
časem oprýskané a okousané psem,
vidím zelené i kvetoucí keře
a cestu, jak po ní vesele i smutně jdem.
Nedávno se však po ní voda valila,
ale nikdo mi přesně nemůže říct, kam teče,
možná, že do cesty spěchajícím lidem ve městě se postavila,
a to pak nenajde se nikdo v kleče.
Nikdo, jak po ulici spěchá,
a hle, tamhle kouká jenom střecha.
Nebo voda protéká tichou krajinou,
na kterou praží obrovský zářící kotouč?
zajímavé je, že na pracovitých mravencích moje oči spočinou
a tak si říkám:“Z nich se pouč.“
A já, ještě jako malá
jsem jejich pečlivou práci modrýma holínkama rozdupala.
Tolik jehličí mi na nich zůstalo,
že by je mravenci otrhávali,
nebo jehličí, stejně jako listí, opadávalo?
zvláštní věci se vždycky stávaly.
Jako třeba ztráty lodí a letadel
v Bermudském trojúhelníku,
nebo jako mluvící osel,
co volá taky ‚Shreku‘.
Kam ten svět jenom spěje,
všude samá auta, počítače,mobily,
někdo brečí a někdo se směje
a vzpomínáte, pravěcí lidé tu ještě nedávno byli.
Vlastně, kdo by si to mohl pamatovat,
jak se tlupa honí za medvědem,
jak v noci museli před jeskyní hlídat
a měli problémy i s obědem.
Dnes už tomu ale takhle není,
většinou nikdo nemá hlad,
dopřeje si i roztok, který pění
a někdo zase zdravě vyjídá sad.
Vedle sadu po dešti teče potůček,
tak kam tedy teče?
na louku, kde v trávě koncertuje cvrček,
na pastvinu, kde krávy začaly bučet.
Do příkopu k silnici,
na pole s obilím,
tam do země je mizící,
ale kde se voda zase stéká, vím.
Je to tam,
kde hrávali jsme si jako děti,
teď tam chodíš sám,
ano, je to u staré borovice a kamenů pěti.
Tady už to dobře znám,
šla jsem tudy tolikrát,
hlavu hned plnou vzpomínek mám
a věřím, že to tu kdekdo má rád.
Od potůčku už v dálce vidím bílý dům
a něco od něj maže,
proč nedají najíst těm psům,
tenhle zase okusoval naše dveře…