Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMalomocenství mocných
Autor
Možná jsem i Voloďa
Jak jsem se tu tak díval, pokud se někdo zabývá mezinárodně politickým děním, buď velmoci opěvuje, nebo je to jednostranný antiamerikanismus. To nemám rád. Nic není černobílé. Lidi nejde směšovat s jejich vládama, to je všude na světě stejné. A jestli si někdo dokáže hledět i jiného než vlastního písečku, je to často právě v USA. Ale názor by měl zaznět různý. Kritika nepravostí je třeba. I pochybování je na místě. Proto by měl zaznít hlas člověka, jenž nevěří oficiální verzi. Možná
Na melodii: Blízko Little Bighornu... (country)
1.
Pach ropy, prachů, světovlád,
je tu - děj se, co děj,
po zisku je velkej hlad,
jen ti velcí ho mít směj`,
bomby padaj` ve válkách
na hlavy nevinnejch,
přijít na svět tam, kde vládne vrah,
značit může cejch
Refrén:
Martin Hekrdla říkal,
obavu velkou mám,
by lid si zase zvykal,
že trojí je - i sám;
Kdo válku jednou zacvakal,
tak ten ji neprohrává,
zabitý volbu oplakal,
2.
Kdo nebezpečný je, kdo postrach?,
Koho jen se bát?,
Čí zbraně vězej v kostrách,
jež chybí jen zahrabat?,
Bezbranného zpráskání
ozbrojené nezastraší,
velkých firem mlaskání
Refrén (viz výše)
3.
Až potom, co diktátor stál
před vlastním svržením,
postrachem se světu stal,
proslul zbraní držením,
zbraní dávno zničených,
zbraní nalezených v lžích,
kdo rozpoutal válku pro svůj pich,
dal i vraždit ve Věžích