Vítr v plachtách

Duj větře do plachet

chceme plout v dál.

Prý voda je ledová,

jak tehdy ses bál.

 

Plujme dál kupředu..

Jak sladce teď spíš.

O velké plavbě sám,

kdesi jen sníš.

 

Bouře, ta veliká,

vzala tvou loď..

Však teď stojíš proti mně

a šeptáš pojď.

 

To moře tě zabilo,

kůl probodl bok.

Zas vidím to jako dnes

a je tomu rok.

 

Tvůj duch nyní volá mne,

prý měl bych jíti k vám.

Jako ty i já mám hleď

navždy  zůstat sám.

 

Tvá ruka již po mé sahá

-já nechci se dát,nechci jít.

Třeba chudý,třeba slabý

já chci na této zemi žít.

 

Můj konec je brzký

a moře nás již vítá.

Však v dáli temné najednou

nebezky krásně svítá.

 

Tvá moc tehdy pominula,

zmizel jsi nevím kam...

Však vím pouze to jediné

-zase jsi zůstal sám.

 

 

---