SVĚTLO (MÉHO) ŽIVOTA

Bzučí a vystihuje VŠE na červené podlaze plné cukru.

Chtěla jsem zachytit stopy, ale tys na mě vyzrála.

Ve staré kůlně půjčila sis andělská křídla

(vzpomínáš, když jsem ti je dala?)

prve jsi je odmítla.

Teď se ti hodily a já tu klečím a vybírám vlasy z popelníku.

Stírám si z očí prach..

Bzučí, čekám až praskne,

roztříští se na smutnou podlahu.

Ztratila jsem tě v zahradě.

Asi jsi schovaná za dýní v mlze

a já bych měla vstát a otočit stránku kalendáře.

Už je to pár dní co tady sedím a hladím tvoji tvář..

Bezvýznamná iluze.