Mám jen pár otázek . . .

:-)) vždycky musí být nějaké proč...

A proč je člověk vlastně tááááákhle moc zvědavý ? :-)))

Miluju tě, miluju, miluju T

Taky mám spousty otázek a tak málo odpovědí...::)!*

mám taky pár otázek: Proč měníš uprostřed básně střídavý způsob rýmování na rým sdružený? A ke konci zase zpět? Je v tom nějaký záměr nebo ti to tak ... vyšlo ...? Proč se Ti mněkteré verše nerýmujují? A proč jeden stojí osamotě? Zkrátka věci by měly mít vždy nějaký účel ... a nebo záměr ... který jsem třeba neodhalil ... ale pokud tam nebyl, je to projev nezvládnutí uchopení myšlenky do slov. Myšlenka či pocit se vymkne nejen kontrole ... což by nebylo v básni zase tak špatné, ale i schopnosti nějak ji ve vývoji usměrňovat .. a pak ... je to vidět ... a kouzlo se tím ztrácí ... zdá se mi. Nejen na tu osamocenou, nerýmovanou otázku Ti mohu odpovědět - na mnoho věcí máme právo, které nám nemůže nikdo zakázat ... a téměř na žádnou nemáme nárok, který by nám je zajišťoval "a priori". A asi to tak má být, aby ty věci měly smysl.

Na začátku jsou otázky takové naivní - dětské a vyjádření na konci zase patří dospělému člověku. Kromě toho na konci básně už jsou verše jinak pojaté, už to nejsou vyloženě otázky. Jinak nápad je docela dobrý. Jen to zpracování by chtělo trochu toho přemýšlení. :o) (spí/zlý, kvést/svést atd.)

vývoj ?

Kytičko, Stíno má pravdu, udělej z toho dvě básně, jednu "Písmáci dětem", a druhou pro ty větší děti :o)

Stínovlas+Jarodějka: Chicht, i v dospělákovi je kus dítěte, nebo u vás už ouplně vymizel? Škoda....

Kytičko, jde o to, že v dítěti není kus dospěláka, víš ? :o)

Achá :)

Já myslím, že ten přechod k vážnějším tématm je v pořádku, spíš mě zlobí ty ríýmy a ne moc pravidelný rytmus.