Bída a děs

...jedna z těch optimistických...

Nenávidět celý svět,
však stačí požít ňáký jed,
prohnat hlavou kulku,
jedno že ze života prožitou mám půlku.

Ohlédnutí srdce bolí,
budoucnost Tě plně skolí,
a přítomnost, dobá Tvá,
naděje prudce uvadá.

Chytnu Tvé teplé ruce,
svoje tělo smočím v řece,
Cháron vesli zabere,
cesta vede do nebe.

Nebe, peklo, ráj,
planeta Země malá stáj,
elektřina, mechanizmus,
bída střídá cynismus.

Je to jen bída, děs,
na tomto světě nejde žít, to věs!
Tak zvedni svoji pravici,
a kulkou rozpůl si palici!

---