Vlk a hudební hvězda

jednou takhle večer v lese potkal jsem vlka

povídám: „vlku, ty seš mi ale vlk.“

on na to: „to je omyl.já jsem hvězda,

spadl jsem z nebe a teď jsem tu!

podívej, přesvědč se, jak září mi zuby

a z nozder že uchází nebeský prach.“,

dí šedý vlk a je to vše pravda

na místo ocasu má kousky komety

„tak mi pověz, vlku, proč´s spadl z nebe,

vždyť tam je to lepší než tu na zemi.“

„pravdu máš“, odvětí, „je to vše proto,

že jsem poslouchal moc nahlas prodigy.“