novy zivot

takova drobna povidka jen tak pro zabavu

Sel lesem smerem ke studnici . V ruce drzel vedro , sel jej naplnit . Les byl pomerne tmavy a chladny a on se zacinal bát . Byl to pomerne bezny obyvatel mistni vesnice , ktery do lesa kdyz nemusel nechodil a uz vubec ne pro vodu . „Stuj“ slysel jak na nej nekdo kricí „Zastav se cizince , co pohledavas v techto koncinach a mich lesich ?“ rekl „Odpust pane“odvetli „Jsem pouhy vesnican dychtici po vode , prosim nech mne jit.“ rekl Siliver „Nechám , vesnicane , otázka zní:Kam?“ odpovedel „Pro vodu ?Stezí . Byt tebou obrátím to a více jiz se nevracím , chces-li jeste chvíli zít“ „Ale pane , to mi nemuze te udelat . Má rodina je nakazena vodou z tamního pramene a ja hledal dost dlouho nez jsem nasel neakou neotrávenou vodu . Proto prosím nech mne naplnit alespon toto nepatrne vedro.“ odpovedel nesmele „Cím to , ze jsi tak troufalí ? Uvedomujes si vubec s kym mluvis ?.“ Na to Siliver tusil , ze jiz nepoda uspokojivou odpoved . Otocil se smerem k vesnici a zacal utíkat .Utíkal , cítil ze mu asi poprve v zivote jde o zivot . Najednou cítil , jakoby nekdo byl za ním a stále se priblizoval vetsí a vetsí rychlostí . Nyní mu doslo co by to asi tak mohlo být . Byl to síp . síp ktery se ho mermomocí snazil dohonit ... „Neeeeeeeeeeee...“ „Chudák , mel zrejme zly sen.“ rekl kdosi „Ta horecka ho klátí .“ rekl dalsí Potom se probudil . Nad ním se sklánelo nekolik osob . Bylo jich pet , ci deset ...Pak se mu zamotala hlava a znova usnul . Kdyz se znovu probudil oci uz nechal zavrene , tocila se mu hlava .Osoby nad nim mluvili polosptem . Ve hlase meli jakysi chlad , strach a snad i smrt . Ze by se Siliver nalezal na pokraji zivota ? Blbost , prach sprosta blbost . On na pokraji zivota ? Potom jeden z nich zjistil , ze se prbudil z komatu a zacal na nej mluvit . „Byl jsi na pokraji , Silivere. Uz to s tebou chteli vzdat .Doufam , ze uz jsi zpet , neradi bychom te ztratili.“ rekl Meilink „To ja taky . Co se talo , nic si nepamatuju.“ Vypravil ze sebe „To nic , spi klidne dal . Mas spoustu casu .“ Potom Siliver usnul . Kdyz se probudil zjistil ze vubec neni doma . Nalezal se na jakemsi hradu a co bylo horsi vubec nevedel jak se tam vzal . Ubehlo spoustu dnu , mozna tydnu , mozna mesicu nez se mohl Siliver normalne pohybovat a dalo by se rict ze je alespon z casti zdravi . „Rekni mi , jak dlouho sjem spal ?“ zeptal se Meilinka „Spal jsi asi tak dva mesice , ale lecis se daleko dele . Na zivu behem tveho komatu jsme te udrzovali pouze diky magickym napojum s obsahem vratice , zda se ze ted jiz bez neho neprezijes, ale ja bych chtel dokazat , ze ano . Jsi jeste mlad a byla by skoda kdyby jsi byl ziv z lektvaru .“rekl „Ale ted je tedy na case aby sis dal dalsi kalich.“ Siliver si na svoji rodinu nepamatoval a tak Meilink usoudil , ze si ho zde necha a vychová z nej taktez mága . Tento nápad se ovsem nelibil jeho bratrum. Obzvlaste pak Laurusovi . Rikali ze jim to nabouralo veskere plany . Na tomto hrade se ukryvali aby pozdeji znicili Yzopa -mocného carodeje , ktery si mysli ze ovladne celou risi jen tak . Vymysleli jak ho zneskodnit . Konecne Meilink prisel na jisty zpusob , ale ted se hodlal napadu vzdat a plne se venovat vyuceni Silivera . Nyní ho zacal ucit zachazet s mecem , ostepem a jezdit na koni . Meilink v nem nasel medium , coz ho velice zarazilo . Siliver byl velmi plachy chlapec , ktery pred tim nejevil prazadne zajmi o dobrodruzstvi a ted , jak se zdalo po nem dokonce prahl .Meilink ho cvicil a nechal Lauruse a ostatni aby plan podnikli sami . Cvicil Silivera , ovsem casem dalo by se rict , zase onemocnel . Ulehl na postel a zdalo se ze na tom byl jeste hur nez pred tim . To se Meilinkovi vubec nehodilo. Trávil u nej cele dny a noci . Videl v nem sveho ucne s velkym talentem a bylo pro nej tezke ho opustit , kdyz videl co vse se v nem skryva . Videl , ze Siliver jisto jiste brzy umre a tak u nej travil co nejvice casu .Jednoho dne na nej mluvil , kdyz tu nahle Siliver jeste vice zrudl . Naskocila mu o mnoho vetsi horecka a ted Meilink vedel ze to je jeho posledni hodinka . Snazil se Silivera na cestu ke svetlu pripravit , nicmene ted se ho zmocnil velmi divny pocit . Siliver nyni umiral , ale zdalo se jakoby to ani nevnimal . Jiz nemohl ani mluvit . Neco malo co stacil pochopit byla telepatie , takze prostrednictvim ni se s Meilinkem mohl domlouvat . Predaval mu posledni myslenky , nez odejde tam odkud neni navratu . Nyní by si to s nim Meilink nejradeji vymenil . On jiz poznal svoji cestu , ale Siliver nemel sanci . Nyni uz odchazel . Naposledy otevrel oci , potom nim prosly posledni nervy . Zacal se klepat , potom ztrnul v jedine poloze ...Bylo po nem . Meilink to pozoroval a neveril , jeho cestou bylo umrit mlád . Jeho osudem bylo zemrit , jeho osud byl nyni naplnen . *Tak nevim , tenhle pribeh je zvlastni a to to rikam ja jako autor . Vymkl se mi z rukou . Mam spoustu nápadu , spoustu nedokoncenych pribehu .

---