Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Můj Anděl

14. 10. 2006
2
0
401
Autor
Alianna
 Jack byl toho dne hodně na dně. Přemýšlel proč mu jeho přítelkyně řekla, že ho už nemiluje, kde udělal chybu. Pomalu šel domů a měl velkou chuť něco rozmlátit. Určitě v tom byl jeho nejlepší kamarád. Věděl, že se po ní taky ohlížel. Bezmyšlenkovitě přešel na druhou stranu silnice a pomalu se blížil k vlakovému přejezdu. Přejezd byl vybaven pouze signalizačním zařízením, protože zde vlak projížděl jen zřídka a většinou jen pomalejší nákladní vlak. Navíc bylo vidět široko daleko doleva i doprava. Možná tomu chtěl osud, ale zrovna ve chvíli kdy Jack vstoupil na kolejiště se zprava řítil vlak a signalizační zařízení mlčelo. Jack byl pohroužen do svých myšlenek, že ani neslyšel pronikavé pískání jak se strojvůdce snažil ubrzdit vlak. Otočil se jak byl vlak těsně u něj. Na zlomek sekundy ho napadlo, že stačí uskočit. Ale něco mu říkalo, že to nemá smysl a doufal v rychlý konec. Připadal si jako ve zpomaleném filmu. Viděl jak se k němu blíží, jiskry odlétávající od kolejí dokonce strojvůdcův vyděšený obličej. Smířil se s tím, že umře. Stejně neměl už moc pro co žít. Zavřel oči a čekal. Cítil jak ho kdosi objal a kolem sebe viděl padat třpytivě bílé peří. Nemohl se otočit, ale za sebou uslyšel dívčí hlas. Nerozuměl mu, ale připadal mu uklidňující. Poté vše zmizelo a všude se rozhostila tma. Probraly ho hlasy. Otevřel oči a hned je musel přimhouřit před oslnivými paprsky slunce zvenku. Když si přivyknul, rozhlédnul se kolem sebe. Viděl rodiče jak se na něho se slzami v očích dívají a drží ho za ruku. Všimnul si, že má zlomenou ruku a obvázanou hlavu. Za plentou si všimnul podivného stínu, ale hned zmizel. Poté co rodiče odešli, tak zdravotní sestra odhrnula plentu a Jack si všimnul bledé dívky přibližně v jeho věku se zlomenou nohou. Když si ho všimla hezky se na něho usmála. Jack ji úsměv opětoval. Možná, že ještě stojí za to žít pomyslel si. Za oknem spadla dvě péra. Ale těch si Jack nevšimnul. Povídal si se svojí novou kamarádkou.

NePoe_ta
21. 10. 2006
Dát tip
Za bílými plentami, na pelestích špitálů, rodí se nejedna naděje, nejedna bolest. Tak raději na znozrozenou naději! -t-

Nicollette
19. 10. 2006
Dát tip
jé, konečně něco úsměvnýho..... je to hrozně milá věc :)))

Armand
14. 10. 2006
Dát tip
:)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru