Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Naposled

18. 10. 2006

2251

Autor

Jarmila Moosová Kuřitková

Vítr se opřel do plachet má loď by trochu popojela kocábka malá jen se chvěla když zaduněl jí v plachtoví v náruči jeho křídly mával pták černý havran - zdá se mi věrný svým slibům sobě věrný a v temných nocích ztracený ten vítr s každou nocí stejný přilétá ke mně v pažích vzdech havraní písně: "Vítej doma!" - ač obyčejný bere dech kolik těch nocí ještě zbývá a ptačích křídel šelestů zavírám oči havran kývá - svůj souhlas dává na cestu

Markel

20. 10. 2006

Dát tip

krásně veršuješ, tahle opravdu moc, mám ráda přízraky černých ptáků a všechno s nimi spojené - T

alternic

20. 10. 2006

Dát tip

Hmmm... - tak to je jistě ze všech tvých mimořádných básní jedna z nejmimořádnějších (poklona). Je to jakoby nějaký zlý sen - přitom čímsi krásný. A narozdíl od jiných tvých kousků dává čtenáři mnohem větší prostor pro vlastní interpretace. Je to paráda... * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *