Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Naděje

03. 04. 2001
1
0
627
Autor
Pionýrka

Jdeš sama ztemnělou ulicí, Kapky deště stékají ti po líci. Dešťové kapky už dlouho padají z oblohy A ty stále doufáš, Že již brzy vyjde slunce nad stromy. S tím deštěm je to jako s životem, Může dlouho pršet, Můžeš se cítit jako zkopaný pes za plotem. Ale i na dně té nejstrmější propasti máš naději, Že znovu budeš stát na pevné zemi. Náhle cítíš jak tvář ti osychá, Jak slunce mezi mraky prosvítá. Začli zpívat ptáci ve větvích, Posloucháš je a zjišťuješ, Jak krásné je žít.
Bacil
03. 04. 2001
Dát tip
Dost to připomíná náhodné seskupení vět :-(

Funda
03. 04. 2001
Dát tip
Musím se přiznat, že mě to opravdu uneslo. Je to fakticky krásný. Snad je to tím, že jsem si to prožil. Ještě jednou nádhera. Samozřejmě TIP.

PetrViP
03. 04. 2001
Dát tip
nic pro mne...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru