Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoezie zapomenutých brýlí
03. 11. 2006
0
1
494
Autor
ludmila.lilo
Je úplněk A přes půl nebe
Přes polovičku oblohy
Světýlka se mihotají
tichounce mi pošeptají
Je to jako pro bohy
Tichounce jak vločky půl
A kolej připadá mi známá
a tvář mě strašně zebe
lampy tančí na jevišti
z nebe prudce hvězdy prýští
potácí se vesmírem
Procházím se nocí Sama
A na ten měsíc vlci vyjí
můj muž se stává upírem
sivooký démon noci
možná je i před Vánoci
než se vrátím za svůj stůl
a nasadím si brýle
Je pryč to milé
kouzlo všech mých dioptrií
1 názor
závěr tě pobavil jako pobavil martinez nebo jako tě pobavila martinez? já mám po ránu delší vedení dycinky... ;o)