Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKonečně začátek konce
05. 11. 2006
3
4
1278
Autor
malýděcko
Pro ty co uvnitř sebe pláčou...
Když se vše ve vesmíru přestane točit
když namaluješ bílou křídou velké monogramy na chodník
když ani fyzikální zákony nedávají smysl
když se schoulíš do křesla a tiše pláčeš úplně sám
pro ty chvíle se čas zastavil
nech slzy padat
nepomůže nic ve chvíli kdy i ptáci přestanou zpívat
tebe nikdo nechytne za ruku a neřekne zůstaň
... a ty víš že musíš pro "TO" odejít
4 názory
Ayni díky, jsem rada že to bylo pobráno naprosto správně... Tajemství si ale nechám pro sebe, oukej? : )
nicollette, nešlo o to, zda se vůbec něco ve vesmíru kdy přestane točit ... podobné úvahy nemají, vztáhnuto k neexistující :) finální teorii světa, smysl. Autorka zde vyjadřovala krásně bolavě prořezanou subjektivitu, kdy se i pro NI přestává (nebo může přestat) točit třeba i samotný vesmír. Do morku kosti vyjádřen pocit bezmoci (vůči čemu nechť si projikuje každý sám), beznaděje, a poslední krok před branou od života k ... Ostatně otázkou i pro mne zůstává smysl slova "TO". Uvrhla nás snad autorka v tvář nějakému tajemství, nebo sama nedokáže identifikovat (pojmově uchopit) "TO" v sobě/mimo sebe ... ? Na mě působí silně, možná příliš syrově, o to více autenticky pocitově.
**