Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBudeš (py)kat můj...
05. 11. 2006
5
5
1653
Autor
bingol
Už nedokážu vzlykat,
nad tou pannou (s hlavou uraženou),
cos věnoval mi po smrti (naší lásky),
duši žárem žalu upraženou,
zkoušim držet v objetí,
tu kupu zlatých kadeří,
zoufalství je škube(to já ne!!!)
upletu z nich lano
a pudu se houpat...
Duši mou to ochladí,
Však TY budeš pykat!!!
nad tou pannou (s hlavou uraženou),
cos věnoval mi po smrti (naší lásky),
duši žárem žalu upraženou,
zkoušim držet v objetí,
tu kupu zlatých kadeří,
zoufalství je škube(to já ne!!!)
upletu z nich lano
a pudu se houpat...
Duši mou to ochladí,
Však TY budeš pykat!!!
5 názorů
Velice děkuji,Satannáši...:)
jak vidíš,názory se prostě různí...ale jsem poctěna,že si v tom každý najde něco svého,co ho donutí uvažovat nebo usmívat se...to je jeden z hlavních důvodů mé tvorby...a už se moc těším na nějaké Tvoje další dílko...:)
ještě jednou díky moc...;)
Myslím,že tu někdo trpí utkvělou potřebou transformace čehokoli blonďatého na artefakt jednoho nejmenovaného pana Holuba,viď,Evi?:D