V noci...
když se vše noří do tmavého neznáma a oživne spousta věcí...
bytostí a tužeb...
kterým jinak byli zalepeny oči a vytrhnut jazyk...
a netopýři vzlétnou ze starých podkrovních bytů...
pokapáni paletou barev slepého umělce...
si větve stromů povídají s hvězdami...
nahmatají saturn a nasadí si jeho prstenec...
a v jejich siluetách se ztrácejí zakřiklá rána...
hodiny na malé věžičce trhají na kusy večer...
v dáli zaznívají první exploze nového dne...