Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePocit...
08. 11. 2006
0
0
616
Autor
gizmo
Pocit
Tlačí mě u vlastní duše
stíny, špína, střely kuše.
Nech mě být, nebo tady buď
přitisknu Tě na mou hruď.
Co chceš Ty a co já chci?
Vlastního svědomí zrádci.
Tušíš co a proč se dějě?
Zmatený stín se nam směje.
Jak zbloudilí dva motýli,
jako vlci na měsíc vyli.
Jdu sám cestou a krvácím,
Jdeš sama cestou, krvácíš.
Neviditelná stěna odděluje
mě a taky Tebe, nás oboje.
Co víc už, chladný žalář
nebo do srdce kudlu vraž.
Jdeme všude avšak nikam,
nevím co myslím a říkám.
Nevím co chceš a co ne,
pomalinku mi srdce plane.
Než už ono dohoří docela,
nakonec upadne do popela...
Tlačí mě u vlastní duše
stíny, špína, střely kuše.
Nech mě být, nebo tady buď
přitisknu Tě na mou hruď.
Co chceš Ty a co já chci?
Vlastního svědomí zrádci.
Tušíš co a proč se dějě?
Zmatený stín se nam směje.
Jak zbloudilí dva motýli,
jako vlci na měsíc vyli.
Jdu sám cestou a krvácím,
Jdeš sama cestou, krvácíš.
Neviditelná stěna odděluje
mě a taky Tebe, nás oboje.
Co víc už, chladný žalář
nebo do srdce kudlu vraž.
Jdeme všude avšak nikam,
nevím co myslím a říkám.
Nevím co chceš a co ne,
pomalinku mi srdce plane.
Než už ono dohoří docela,
nakonec upadne do popela...