Sametová pouť vášní v kapičkách vín

To moje dlaně s ústy hovoří…

Teď natáhni ruce k slunci v dáli,

Vdechni hlas touhy

Rty semknou šíji jak broskev zralou

 něžně ji obejmou a naučí žít...

Zuby jí hranou po kraji přejedou

Jsme jako kouzla co se vzájemně učí číst

Jazyk jim napíše mé první verše

a tvoje ústa první vzdech vydechnou

tak svěží co nese se letní oblohou

V oblázcích hřejivých a vločkách roztátých

V hvězdičkách rozvátých a kouzlech líbezných

A ústa nemeškaj,

dlaně jsou s nimi,

ten večer s vínem,

bývá vždy jiný...

A ty lopatky bez mlýnů

teď zkrápí sám déšť,

dotyk za dotykem

A nos něžně cinká

čelisti sevřou se

a dech se zúží...

Jen jemný stisk a cesta tam a zpět

            od východu na západ a v východu pro západ

Pomalé krůčky, pomalý sen

Slovíčka zpívají a rozkoš je dnem

A něžně po páteři jak hejno beránků

Nechej přivřené oči

Nauč se naslouchat

Sevřené rty a letmá žízeň...

Jen vánek, ty a jeho přízeň...

dočká se síly...

                           A kůže sténá namísto úst,

být pouze vánkem,

dotykem bez tíhy,

                                    …a nedá spát…

                                   Jen oči přivřené a hlásky co mizí

                                                           A ústy na pokračování