Vozíčkář

Vozíčkář

Každé ráno budí nový den,

na víčkách se ti usadil sen.

Rád bys vstal a šel se projít,

ale nejde to a ty to víš.

Cítíš jaro, cítíš léto,

dal bys všechno jenom za to,

abys mohl vstát a jít ,

nový den chceš pozdravit.

Zatím můžeš jenom sedět

a dívat se z okna ven.

Na ptáky jen občas hledět,

jak se vznáší v oblacích.

Co dal bys za tu volnost,

vznášet se u nebe,

volný být jak pták,

já čekám na tebe.

Tak vstaň už a pojď,

půjdeme loukou i lesem.

Upletu ti věneček

podložený vřesem.

Prosím, dej mi ruku jen,

vidíš, nic to není.

Tvé nohy se hýbají

a to se cení.