Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vozíčkář

13. 11. 2006
0
4
855
Autor
Darklady

Ventilace pocitů z léčebny


Vozíčkář

Každé ráno budí nový den,

na víčkách se ti usadil sen.

Rád bys vstal a šel se projít,

ale nejde to a ty to víš.


Cítíš jaro, cítíš léto,

dal bys všechno jenom za to,

abys mohl vstát a jít ,

nový den chceš pozdravit.


Zatím můžeš jenom sedět

a dívat se z okna ven.

Na ptáky jen občas hledět,

jak se vznáší v oblacích.


Co dal bys za tu volnost,

vznášet se u nebe,

volný být jak pták,

já čekám na tebe.


Tak vstaň už a pojď,

půjdeme loukou i lesem.

Upletu ti věneček

podložený vřesem.


Prosím, dej mi ruku jen,

vidíš, nic to není.

Tvé nohy se hýbají

a to se cení.










4 názory

domin.go
19. 12. 2006
Dát tip
sedět/hledět, nebe/tebe, den/sen... to už tu myslím někdy bylo:)

Nicollette
14. 11. 2006
Dát tip
je vidět, že si to psal/a s dobrym úmyslem, ale nemyslim, že je dobrý mluvit za druhý.. "Co dal bys za tu volnost" třeba jo třeba ne třeba je někdo smířenej to je těžký takhle....

Sdílení
Nahoru