Hvězdička na sloupu z mramoru

Skrýváš svou tvář
za oknem zamlženým
šmouhy prachu..

Loňská naděje,
a láska v něm je
jíž čas  pozřel..

Svíráš pevně růženec
ve svých dlaních
pot odkapává s rytmem
hodin přesýpávcích
očima plnýma slz.

východ hvězd zastíráš
Modlitba cestu ukazuje
vzývá iluzi..
cestu  z nouze osvětluje
kde trosky ctností dostal jsi..

od náhodných známých.

Dávno putuješ
do říše zapomění..
jen hvězda marnosti
na sloupu mramorovém
září

Vstaň, říká..
Cesta je  dlouhá