Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seA stejně!
17. 11. 2006
4
9
1628
Autor
Jolana19
A stejně je to tvoje vina!
Šeptala jsem ke hvězdám,
byly rozházené po nebi
a zářily jak kapky naděje
A stejně je to tvoje vina!
Ten křik se nesl vzhůru,
k nebesům zbytečně,
úplně zbytečně, neslyšels
A stejně je to tvoje vina!
Že je mi ještě větší smutno než kdysi,
než v minulosti, že stála jsem tam sama,
sama, jen pod hvězdama
A stejně je to tvoje vina!
Úplně všechno!
Že tu stojím sama!
Že je mi smutno!
Že mi ujel poslední autobus! už zase
Že nebylo komu dát dotek, pohlazení, smích!
A stejně je to tvoje vina!
Ale už jsem ti to odpustila, všechno
Všechny slzy, a že jich nebylo málo
Snad i ty mně odpustíš
Co?
Víš, někdy je lepší nevědět
9 názorů
Tyhle pocity známe asi všichni.. Někdy je nejlepší, když se člověk dívá na hvězdy sám. Bez nikoho.
Ale od jisté doby jsem ráda, že se můžu dívat a nejsem při tom sama.. :-)
*
a co to, tak dík?! No,kde je empatie a souznění, docela bych věděla. Díky je ti málo, potřebuješ silnější reakci, tak to sorry
a co to, tak dík?! No,kde je empatie a souznění, docela bych věděla. Díky je ti málo, potřebuješ silnější reakci, tak to sorry
Nicollette
17. 11. 2006
To víš, jak se dá něco vysvětlovat různě, tak vždycky myslím na to nejlepší...
tak dík,
snad jen, že je to úmyslně v kategorii Mimo, upřesnění úlet (myšleno úlet v poezii)
snad jen, že jsem nezahla, takže taky neřeším
snad jen, tak dík
Zahnout - či nezahnout - toť otázka... přiznat se - či nepřiznat ? to fakt neřeším