DARMODĚJ

Věnováno Ch. Bukowskimu a O. Talábovi. Nezalekněte se úvodu, ale je to jen pro drsnější povahy...

Johnny právě seděl doma a čuměl do zdi, když někdo zazvonil. „Do prdele dále!“ Byl to Pete Rotten. Už několik měsíců byl bez práce, a tak se nudil a otravoval ostatní. „Čau Johnny, přines sem pár piv. Myslel sem, že........že bysme mohli pokecat. Víš........dlouho sme se neviděli, tak......“ Johnny se podrbal na hlavě a nahodil kyselý výraz. Vlastně se mu nahodil sám při pohledu na Petovi plesnivé boty a zkažené zuby. Pokojem se začal rychle linout lehký smrádek, který se posléze změnil v těžký smrad. „No jo, sedni si.“ „Máš se?“ „Jo, de to.“ „Co kundy?“ „Teď sem zrovna na volný noze. A ty?“ „Taky ty vole. Nechala mě, píča posraná. Nebyl sem jí dost dobrej. Utekla s jednim mladym hajzlikem do Frisca. Ale já ho dostanu, to ti řikám. Tý vole“ zvolal Pete a hbitě se přesunul s lahví Budweiseru v ruce k baru. „To je kurva něco. Tak tomu už kurva řikám výběr“ a celý se rozzářil při pohledu na velké množství tvrdého alkoholu. Do prdele-pomyslel si Johnny-musim toho sráče vocuď rychle vyponklovat, nebo mi to všecko vychlastá. „Hej, Pete, musim už jít. Vypadni.“ „Cože, teď? Posedíme eště pár minutek, dáme lahvinku, no tak“ žebronil Pete. „Ani hovno Pete, koukej zmizet“ „Ne, ne prosím“ Pete byl zoufalý. Musel to mít za každou cenu. Stejně tak byl zoufalý i Johnny. Ježíši, ten puch se nedal vydržet. „Smrdíš Pete. Vypadni, a to hned, nebo tě vocaď vyhodim.“ „Tak tobě taky nejsem po chuti co ty sráči. Kurva, všichni mě serete. Ste buzeranti, slyšíš, buzeranti.“ Začal nervózně přecházet po pokoji a za stálého popíjení (přešel na whisky) kecal a kecal dál ty svoje nesmysly. Mezi nohama se mu objevila malá skvrnka, která se neustále zvětšovala. Moč začala kapat na zem. Nejprve po kapkách, které později zesílily v trvalý, pomalý proud. Krknul si. „Promiň“ řekl provinile a šel si do lednice pro další pivo. Cestou potáhl a vyplivl do výlevky velký hustý zelený hlen. „Mám ňákou rýmu, nevěřil bys, jaká je v noci venku zima“ řekl a podíval se z okna. Zahlédl Allena Mansona. Tvář se mu rozjasnila. Johnny se k němu přiblížil zezadu a podřízl ho. Sedl si, zapálil cigaretu a sledoval, jak Pete chroptí na zemi. Z drobné ranky na krku začala v pravidelných intervalech stříkat krev. Po chvíli se vytvořila kaluž, která smáčela Petovy mastné vlasy. Počkal až vychroptí, otevřel okno a nadechl se čerstvého vzduchu. Nechal otevřeno. Otřel nůž o vestu a namazal si chleba s máslem. Přiložil šunku, rajčata, salát a zalil kečupem. V klidu se najedl a odešel. Obloha byla úplně modrá, bez mráčku. „Zatraceně“ zaklel. Rozhodl se jít na nádraží. A tam ji uviděl. Stála pod hodinami a dívala se na něj. Upřeně. Zhodnotil ji. Byla neobyčejně sexy. Přiléhavé šaty, velká a pevná prsa, štíhlé a opálené nohy. A ten obličej! Nesl onu Johnnymu tak známou informaci. Chci to-říkal. Otočila se a ohnula. Neměla kalhotky. Hodně ženských nenosí kalhotky.A jsou šílené blahem, když můžou ukazovat tu svoji číču. Vědí, že chlapi se rádi dívají..... Šel blíž a zpozoroval drobné kapky na jejích chloupcích. Zvedla se a šla k vlaku. Následoval ji. Sedla si k jakémusi tlouštíkovi ( jmenoval se Marty Hnidy ) a začala se upravovat. „Kdes zase byla ty děvko?“ „To tě nemusí zajmat hňupe“ „Tak kdo tě zas přetáh? Vsadim se, že zas nemáš kalhotky co?“ „A kdyby, tak co. No co ty chudáku?“ Johnny si mezitím sedl na protější sedadlo a poslouchal hádku. Byl jakoby hypnotizován jejím pohledem, který ho vyzíval vstát. Muž si ho všiml. „Co čumíš?“ „Máš problém?“ „Zatim ne.“ Johnny se usmál a přisedl si k ní. „Tak drž hubu.“ Marty zrudnul a orosil se. „Jak se menuješ?“ „Johnny. Johnny Poverty.“ „Tak hele, Johnny, koukej rychle vypadnout, nebo budeš ten problém mít.“ „Vážně? Velkej?“ „Jojo. Zkurveně velkej.“ „Jestli bude velkej jako tvůj vocas Marty, tak to se vopravdu nemá čeho bát“ ozvala se. Johnny se jenom ušklíbl. Marty byl už značně nervozní. „Myslíš si, že ji dostaneš?“ Johnny se na něj po celou délku rozhovoru ani nepodíval. Teď se očima přiblížil na centimetr od jeho. „Ne, já to vim. Dostanu ji tady před tebou.“ Stáhl se a vsunul jí jazyk do úst. Zareagovala. Jednou rukou ji objímal a druhou zajel za minisukni. Pracoval. Začala sténat. Uměla krásně sténat. Na podbřišku se mu začala pomalu, ale jistě tvořit boule. Náhle se zvedl a běžel na záchod. Opakovaně zvracel. Jako vždycky. Vystoupil a šel domů. Tam se umyl a usnul. .

---