Kudlanka

Težko bych dokázala odolat,

když na tobě ležím,

kopíruju tvoje tělo.

Máš ruku zabořenou v mém rozkroku,

dýcháme si navzájem do úst,

nic není dost růžový.

Těžko bych dokázala odolat,

hledíš-li mi do očí,

v rytmu monotónní hudby stmívajících se parků

a řekneš to tak přímo,

jako nikdy nikdo...

Miluju tě- tak jednoduše.

A pár vran polekaně opouští stromoví...

Těžko bych dokázala odolat,

kdybys mě přehnul přes koleno

a naplácal mi na holou...

Měl bys právo, měl bys...

...měl bys to udělat.

Těžko bych dokázala odolat.

O pět let starší. Můj učitel hudby...

Smyčcem zamává a jsem jen jeho...

A

Znova bych to udělala.

Krok za krokem, noční bar.

Ve tři ráno.

Jen pár desítek nárazů.

Výbuch sopky a zachvěla se zem...

Napětí.

Na kostkách ledu.

Přirazení na hrazení...

Jsi vyloučen ze hry.

Erotika a nic víc.

A o nic míň.

Můj klín,

kapky potu na jeho čele.

Potemnělé uličky...

...vůně sprostého naturalismu,

jsem tak povrchní...

Těžko bych dokázala odolat.

Tvým očím a tomu jak nic netušíš.

Jsem tak hnusná.

Kudlanka nábožná.

Nadržená...

...ale omlouvat se nehodlám.

***