Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ranní

22. 11. 2006

1999

Autor

Jarmila Moosová Kuřitková

Chci ti být láskou a životem dlouhým slzou i smíchem dotykem pouhým Chci ti být vodou krví a solí pláčem i vzdechem který hřeje a bolí Chci ti být srdcem a vůní těla chci být vším co sama bys chtěla Chci být v noci i tvůj sen když s ranní rosou vítá nový den /Lubomír Mikisek, PŘÁNÍ/

Svítá už světlo z ulice mi klouže po zácloně sen co se zdál se rozplynul pár doušků čerstvé ranní vláhy si dávám sama na balkóně hřejíce se svým županem ach kdeže - to je fantazie! já přece denně nad ránem se v přikrývku svou zamotaná nechci vzdát snu co se mi zdál - ač v dálce dlíš cítím tě blíž cítím tě cítím opodál ...

10 názorů

aleš-novák

14. 01. 2007

Dát tip

správně tam mělo být ...musíte chtít dostat...(nebo umět?) tak nějak nevím...ale o tom ten život je, ne?

aleš-novák

14. 01. 2007

Dát tip

:o)

Jarmila Moosová Kuřitková

14. 01. 2007

Dát tip

bingo! - tys mi dal lekci :)))

aleš-novák

14. 01. 2007

Dát tip

takoví muži jsme všichni, jen to z nás musíte dostat :o)

Jarmila Moosová Kuřitková

14. 01. 2007

Dát tip

kde takový muž žije? .... :)))

aleš-novák

14. 01. 2007

Dát tip

a ještě se mi vybavilo k prologu (je to tak staré, že nevím kdo to vymyslel...): chtěl bych být něčím co nemůžeš postrádat chtěl bych být solí solí tvého života