Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTy rána!
24. 11. 2006
0
2
602
Autor
styfler74
Pondělí
Já:Jé, ahoj, já vím, jdu pozdě, ale nějak se mi zasekl zámek a nemohl jsem zamknout. Sorry, jdu dělat. Šéf:To nic, to se stává.
Úterý
Já:Vím, vím, jdu pozdě, ale ne vlastní vinou. Tam dole se propadla silnice, no ohromná jáma, policajti, hasiči, všichni to hlídali, aby tam nikdo nelez. Tak jsem musel počkat až to zasypou. Šéf:Jdi radši dělat.
Středa
Já:Fajn! Ten pohled znám. Jó, jdu pozdě, ale nemůžu za to, že mi nestartovalo auto. Šéf:Styflere, ty žádný auto nemáš. Já:Jaký auto? Šéf:Říkal si, že ti nestartovalo auto. Já:Auto, auto... myslel jsem kolo, kolo jsem píchnul. Šéf:Vždyť si přišel pěšky. Já:Vždyť o tom mluvim. Hele, nebudem to řešit, já jdu dělat.
Čtvrtek
Já:Jo, jó, chápu, je čtvrtek a já jdu po čtvrtý pozdě, ale tomu neuvěříš. Byl tady, jako u nás, uragán. Šéf:Jen tady?! Já:Jo, takovej lokální, no a vzalo to střechu tak jsem čekal na opraváře. Šéf:A přišli?!!?! Já:Jo, už jsou tam tak já už jdu makat.
Pátek
Já:já vím, jak to vypadá, jdu o tři hodiny později, ale za to fakt nemůžu. Vstal jsem včas, všechno normálně stíhal a pak jsem zakopl na schodech a zlomil si vaz. Tak jsem si na chvíli ještě lehnul, vyležel jsem to a už jsem v pohodě. Šéf:Co???