Mrtvý zbohatlík

Julian seděl za vysokým psacím stolem a něco zuřivě psal do svého deníku z jemné černě kůže. Cosi si zabručel, posunul se na měkké židli a mimoděk si uhladil oblek.
Julian Bax byl neuvěřitelně chytrý a neuvěřitelně bohatý chlapec. A jak je známo, chytrost a oblíbenost dohromady nejdou. Stejně jako u Juliana. Julianova rodina patřila k nejbohatším ve městě. A postupem času, kdy Julian stárnul, si uvědomoval svojí nenávist vůči rodičům, kteří ho rozmazlovali jak mohli.
Ve škole Julian moc velké peklo neměl. Nikdo si ho nevšímal, vyčleňovali ho ze třídy. Už mu to ani tak moc nevadilo... Byl uzavřený do sebe, smutný, náladový-jediná činnost, která ho dokázala uvést na chvilku do pohody, bylo psaní do deníku a čtení starých svazků knížek, které zůstaly po jeho dědečkovi.
Z Julianova zamyšlení a psaní ho vyrušilo zaklepání na těžké dubové dveře.
,,Juliánku? Pojď přivítat tetu se strýčkem, přijeli se za námi podívat!" Z matky přehnaně sežvatlaného hlasu bylo Julianovi nanic. Neodpovídal.
,,Juliánku? Otevři, ty můj malej nezbedo!" Julian zívnul, zaklapl deník a dal hodo spodní zásuvky stolu. bylo mu jedno, že přijela teta se strýčkem. Prostě jen nějací příbuzní, kteří se navzájem před sebou přetvařujou a řeší nezajímavé věci.
Julianovu matku zachvátila panika, že v pokoji neslyší nic a že Julian neodpovídá. Šla pro jeho otce, ale ten s ním taky nic nevzmohl, stejně jako teta nebo strýc. Dovnitř do pokoje se také dostat nemohli- Julian v posledních dnech-nebo týdnech? zamykal...
Ze zoufalství zavolali zámečníka, který po pár desítkách minut dveře konečně vypáčil. Rodiče v čele s tetou a strýčkem vběhli do pokoje, kde našli relativně klidného Juliana s otcovou pistolí u spánku.
,,Ještě krok a klidně si prostřelim hlavu," řekl Julian.
,,Ne, Juliánku, ne!!!" zavřískla matka.

,,Už nikdy mi nebudeš řikat Juliánku... Nenávidim to. Nenávidim i vás."

Matka to nevydržela a k Julianovi se rozeběhla. Nedotáhla ani druhý krok a Julian stiskl spoušť. Byl na místě mrtev.
O pár dní později, všichni novináři ve svých článcích propírali sebevraždu Juliana Baxe. Náhodou se jim dostal do ruky jeho deník...

 

Přesně týden po zveřejnění odstavce z Julianova deníku našli matku i otce Juliana oběšené na místním hřbitově. Důvod byl víc než jasný. Matka měla na ruce vyřezáno ,,Odpusť...", otec se asi na omluvu nevzmohl...
Teta se strýčkem nemohli snést tu ostudu-emigrovali.