Chvíli před tím

Třetí lekce: láska

Tak to se povedlo! Liborda se zamiloval! Vždy k tomu tíhnul: nikdy se nebránil připoutat svou duši k jiné. A teď to přišlo! Sedí vedle, oči na ní může nechat. Drží se za ruce. „Krásně hřeje,“ pomyslí si a tváře se mu rozpálí štěstím. Připadá si jak opilý. Občas se nakloní a přičichne k jejím vlasům. „Panebože..! Je to vůbec ta nejlepší holka! Udělám pro ni cokoli..!“ Naprostá odevzdanost. Vlastní vůle žádná. „Miluji tě!“ zvolá. Usměje se na něj. Zuby jako perly. „Kriste!“ Má pocit, že mu to štěstí co chvíli vyšplíchne očima a nakazí všechny okolo. Najednou cítí, že mu cosi stříká z prstů na rukou! A sakra: je to radost! Všude je plno hvězd - jak na tom nelepším tripu. Je příjemně sjetej a propojenej z celým vesmírem - totální idiognozie! Teď se na něho podívala. Jak má čistou pleť! Na levé tváři znamínka: „Když se propojí, vznikne žirafa,“ vykřikne radostně. Kouká mu do očí a Liborda taje. A už je rozpuštěnej! Plazí se po podlaze jako had! U jejích nohou. „Tady je moje místo,“ pomyslí si. Najednou ho přepadne nutkavá myšlenka: Seymour! Vytáhne z kapsy nůž, kterej nosí pro případ, že by jej někdo napadl. Vteče zpět na židli a pod stolem jej rozevře. A čeká. Napjatě sleduje její obličej. Po chvíli se k němu nakloní a její rty se přitisknou k jeho. Pak se její ústa pomalu rozevřou a začne z nich proudit záplava příjemného horka. Liborda zvrátí zrak – cítí, že ztrácí vědomí. Je ovládán neznámou silou a jen tak tak si zachovává tu trošku sebe, kterou sevře nůž v dlani a rychle ním přejede přes její stehno. Je to jen malá ranka, přesto se díra v riflích zvolna barví krví. Objeví se kapička, pak druhá, třetí až je jich tucet a víc! Liborda prudce ucukne dozadu a překvapeně pohlédne na zkrvavený nůž v dlani. Pak se podívá do jejích široce otevřených slzících očí a hlesne: „Kdo jsem?“

---