..adventní..

zamrzly hodiny na věži kostela
a náprstková bouře smetla z mraků na zem anděla,
který místo toho aby na lůžku ležel a nic nedělal,
v záclonách z kouře –venku totiž pořád ještě nesněží-
pomalu ucucává grog a válí marriage v krčmě pod věží
 
a já jsem zas o jeden rok kříži blíže,
trochu jsem vyrostl a už vím že se život nedá vyčíst z knížek,
znám požáry nervů a iluzorní výlety do závratných výšek,
něco málo z poháru vědění: divoké svobody,
čtyři pět králů, kolem osmi srdcí a tři rozchody
 
prstýnkobití nejspíš z nebe čmajzlo ještě jedno stvoření,
-příliš nebeské a vznešené než aby stálo o mé dvoření-
a aby z toho nebyl jaksepatří malér, vydává ho nyní za člověka,
co vzešel z moří, aby se posléze naučil chodit, lovit ryby v řekách,
uctívat mrtvé chlapíky, tabulku prvků a francouzské pády a časy,
člověka který by měl dýchat vzduch, milovat, 
                                     a -kdoví proč- mít na kluka ostříhané vlasy 

v ulicích mordují kapry a to i přesto že včera místo sněhu jen a jen lilo,
a další z věcí které vím je, že se za těch dvanáct měsíců nic nezměnilo,
že díky oběma mým nestálým povahám,
budu o dlouhých svátečních nocích zase sám,
a jelikož nejsem eric clapton a hřeším každou druhou myšlenkou
tak se s tou podvrhnutou propadnuvší studentkou
třetího ročníku nesetkáme v nebi
-kde by byla mezi svými-
mám  totiž jedno oko šejdrem, cejchu a trochu moc laciné rýmy
a tak místo letenky do ráje
půjdou letošní svátky nejspíš zase do háje