Rozlouceni

Rozloučení Prominˇ, že bych chtěl prožít znova snad naposled, co před léty, Já vím..že nejsem Casanova a ani básník prokletý, a neumím Ti asi říct co vlastně se nám ztratilo.. to , z čeho nezbylo už nic ? co bylo ? nebo nebylo ? Prominˇ že sobecký jsem asi, ale i pro Tebe bych chtěl aby jiného poznala jsi co dá Ti, co já nevěděl, že chceš a zasloužíš si jistě.. Já asi nemohu víc dát.. škoda, že nejde říci “příště“ a zbytečné je slibovat. Vím, že to není Tvoje vina, že ztratili jsme naději a nic nového nezačíná v tom chrámu lásky z Pompejí.. Tak prominˇ, vážně mě to mrzí a i Ty sama už máš dost tak.. usměj se, na co ty slzy ? pro smutek, nebo pro radost ? Já vím, ta chvíle není lehká pro mně, i Tebe, pro oba však láska, bohužel je křehká z citů vysněná nádoba , co snadno ve střepy se mění.. tak Sbohem, lehké zapomnění a věř mi, pořád mám Tě rád jen jinak.. proto lehké není, co není marně slibovat …

---