Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmutek
15. 12. 2006
0
0
402
Autor
BlackAngel
Srdce bolí, rty se chvějí
utápíš se v beznaději.
Myšlenky bouří, rozum se vzteká
tvý emoce jsou rozbouřená řeka.
Nesmíš pošlapat cit a rozdrtit něhu,
jen aby ses už dotkl pocitů břehu.
Duše pláče, tiše vzlyká,
snad jednou pochopí, že za lásku pyká.
Růže vadnou, listí padá,
ještě mockrát okusíš, jak chutná od nejbližších zrada.
Vykřičet zoufalství-jako hrob mlčet,
na oltáři lásky plakat a klečet.
Seber co v tobě zbylo a snaž se vstát,
po smrti můžem zkusit se kát...
utápíš se v beznaději.
Myšlenky bouří, rozum se vzteká
tvý emoce jsou rozbouřená řeka.
Nesmíš pošlapat cit a rozdrtit něhu,
jen aby ses už dotkl pocitů břehu.
Duše pláče, tiše vzlyká,
snad jednou pochopí, že za lásku pyká.
Růže vadnou, listí padá,
ještě mockrát okusíš, jak chutná od nejbližších zrada.
Vykřičet zoufalství-jako hrob mlčet,
na oltáři lásky plakat a klečet.
Seber co v tobě zbylo a snaž se vstát,
po smrti můžem zkusit se kát...