Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mrtvá kočka, dobrá kočka

16. 12. 2006
5
12
1068
Autor
Aga

Mrtvá  kočka,  dobrá kočka  . . .

 

 

řekl  elegantní  muž  v  černém  obleku  a  štítivě  ji  překročil.

Bezvládné kočičí tělo leželo na okraji chodníku, zřejmě odhozeno projíždějícím autem.  Bylo horké  letní odpoledne, elegán středních let se v tmavém kvádru prokazatelně potil,  jeho obličej nesl stopy únavy a z jeho očí se dalo číst  chladné pohrdání.

Kočka. Takové malé chlupaté zbytečné nic. O jeden kočičí život méně, nebo více, co na tom záleží ?  Toulavých koček jsou plné ulice.  Překáží. Co s kočkou ? Jaký je z ní užitek ? Kočky ve městě ?  Havěť, co si zaslouží vyhubit . 

 

Kolem kočičí mrtvolky spěchají mladí i staří,  zahledění do svých životů kráčí vstříc svým osudům, a s nezájmem míjí  něco tak nepodstatného jako malé ztuhlé kočičí tělíčko.

Se stejným nezájmem dav přehlíží i  chladného podnikatele.

 

Ten právě vzrušeně s kýmsi hovoří  prostřednictvím luxusního mobilního telefonu, živě gestikuluje a stále více rudne v obličeji  -  že by špatné zprávy ? Muž stále více zvyšuje hlas, zcela zapomíná,  že je uprostřed davu.  Z  jeho očí  lze číst  vztek  a zlost.  Zrychluje chůzi a zaslepen svými  emocemi  vkročí do jízdní dráhy.

 

Lidé se navzájem potkávají a míjejí, vráží do sebe a přesto se nevnímají.

Tvoří  jen lhostejný dav.

 

Sportovní vůz se řítí  ulicí  nepovolenou  rychlostí. 

Blíží se k davu.  Kvílení brzd . Výkřik.  Pak dutá rána.  Na chodník vystříkne krev.

Dav tiše  přihlíží.  Tělo v  tmavém obleku  dopadne na zem a  zůstává  nehybně ležet.  Pravá ruka  zarputile svírá mobil.  Z očí  lze  číst  mrtvý  chlad  bez emocí.

Bezvládný podnikatel leží strnule na boku.  Dav jej míjí a spěchá vstříc svému osudu.

 

Dva mladíci v pubertálním věku se poflakují v ulicích.

Blíží se k davu.  Nic je netrápí,  mají celý život před sebou.

U  lidského těla, v němž právě vyhasl život, se zastavují.

„Zírej vole, další kravaťák, co to nezvlád     vyjde z úst jednoho z nich.

Druhý se jen povzneseně ušklíbne, a štítivě mrtvé tělo překročí .

 

Člověk. Takové velké důležité cosi.

 

Život jde dál . . .

Stalo se, nestalo ?  Bylo, nebylo ?
A mělo by být ?
Kdo ví , zda  a  jak  spravedlnost  (ne)funguje.

 

 

Aga Grey                   www.felinogrey.estranky.cz

 

 

 


12 názorů

avox
04. 02. 2007
Dát tip
Spravedlnost? Ta světská nebo boží mlýny? Ta jedna nefunguje, ta druhá je pomalá... */

Lioness
17. 01. 2007
Dát tip
oprava tam mělo být nejmíň deset

Lioness
17. 01. 2007
Dát tip
No tak tohle bylo vážně moc pěkný-strhující, dobře se to četlo, nutilo to člověka stále číst dál, drželo mu zrak na řádkách-navíc obsah je skvělý, psaní taky -co dodat-asi to, že kdybych mohla těch tipů ti dám nejvíc deset

Aga
14. 01. 2007
Dát tip
Kočky nás přece vždy vítají u bran pekla ...

Jolana19
17. 12. 2006
Dát tip
*t

Aga
16. 12. 2006
Dát tip
Kurňa, sato, já Ti teď píšu komentář ;-)) Víme že nefunguje. Nejvyšší čas na velký třesk ...

satannáš
16. 12. 2006
Dát tip
Spíš nefunguje . T

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru