Stojím, ale kde???

Všude je tma, prázdno, smutek a žal je to snad cela, mríž ci vezení?? jen má duše a ja vše uz vzdal, ztratil vše, ona uz tu není. Potom paprsků pár na zem dopadá, jak poslové lásky přijdou ke mě. Má duše nemocná je, odpadá, ať je ji milostivá země. Najednou smích se ozyvá, ne to jen plač z dálky slyšim. Má prozba a nárek smyslu pozbyvá, když dolehají k Tvým uším. Podlehám beznaději, bojím se, mám strach, žadná odezva, nic jen ticho a prázdnota. Hlas Tvůj se neozve, má snaha je jen prach. Co zbýva? Už jen smutná samota. Tys odešla! Tak krutě mi vzdálená. Síly už došly ja nečekam zvrat, slova má jsou asi pro Tebe otravená Jak křičím a volám vrať se mi vrať. Vím cas už nedá se vrátit. Ty odchazíš a já jsem tu sám. Jak mohl jsem Tě tak bláhově ztratit?? Stojím tu buhví kde a vztek na sebe mám. Stojím tu a už vím kde jsem. Je to má samota, má prázdná duše. Čekám tu a doufám,snad přijdeš ještě sem Já odchazím řikáš. Vyřčená slova zní tak suše. Andel už přiletěl. Zvedá mé tělo bezvládné, nese mě daleko, kde svět je bez bolesti. Duše mě opouští, už tělu mému nevládne. Už sám sebe nevnímám. Už nemám žádné starosti.

---