BUĎ SI NEŠŤASTNEJ ALE NASVÁDĚJ TO NA MĚ

Tak tu teď hloubám

dloubám do pocitů bez konkrétních hranic

přeplněná záříjová ulice spěchá za mnou

halí mě do kroků a stínů

hlasů všedních těch

co se snaží

utopit mě ve svých neosobních útrobách

schvátit mě jak sousto mlsnýho psa

donutí mě přijít až ke křižovatce

ale černý panáček má času dost

ten počká

a nebo se do kanálu ukřičeným deštěm spláchnout nenechá

ten nepečuje o svůj kovový domeček

a oknem shlíží x-krát denně

na úspěchuchtivé davy

co zašlapaly zebru mezi dlažební kostky.