PODÍVEJ...

Rozpálená zem rozevřela trhliny

do svého nitra

rozprostírá mapy po okolí

suché jako troud

ostrůvky trávy reznou

staré okapy se střapatou dírou

silnice tetelí vzduch

točí se

mezi poli a loukami

pobíhají bosé nožky

v kvítkách rudých máků

pozdního léta...

"Maminko, maminko, podívej ...!"

"Proč jen je ten svět tak kulatý?"

ptá se Zuzanka.

"To protože to Pán Bůh takhle zařídil.

Slunce se s ním přikrývá ke spánku

a ráno se z něj probouzí."

...teplý vzduch se tetelí

a vdáli zahřmělo

až sebou malé dítko trhllo

"To se nás Pán bůh hněvá,

 pojď Zuzanko, dívat se můžeš i doma z okna."

"Maminko, maminko ... podívej!

Pán Bůh pláče..."

a tráva bude zelená.