Pavučinové intermezzo

(Prolog: Téměř úvaha, která mě napadla při blokování výjezdu z letenského tunelu, dnes při stupni 4, neb selhání techniky je nevyzpytatelné a ochota lidí pomoci (bohužel většiny) na bodě mrazu. A zároveň dík neznámému za pomoc a naději.)

Letmými doteky pohledů rozechvívám pavoučí sítě a v pochmurném akordu jejich tónů tančím svůj tanec života tak jak jen dovedu v kvapném rytmu zvládám zádrhele rozplétám gordické uzly ve volném taktu popadám dech než se struna sítě přetrhne.

---