Nový člen

Nevím, proč se to jmenuje nový člen..tak se mě neptejte.¨..prostě mě to napadlo..

Zas jedna pařba byla a nový člověk měl poznán být a zaslechnuto snad „on být Angličan“ (Kolik Anglánů znáš tolikrát jsi člověkem kolik Anglanů poznals to jedno je) A když ho uvidíš řekneš si: hrůza ten zjev a když si ho prohlížíš na něco si vzpomeneš Na něco ani nevíš něco v hlavě zasunuto je až nadosmrti a nevyleze to ven A pak.Rána! A ty si vzpomeneš ta podoba je jiná ale přesto tak stejná Vidíš ty kotlety vidíš ten výraz mírně natvrdlý a slyšíš ten hlas Ten akcent nechutný co tak miluješ a chceš jej slyšet víc a víc a proto na něj pořád mluvíš Chceš říct že taky Anglány znáš to fakt nekecáš znáš jich moc a taky jiné lidi Tak řekneš: Já znám jednoho z vás takový milý hoch to BYL s menším důrazem na slovo byl A řekneš jméno. A odpověď? Yes, I know him! a šok a krok zpět a výraz v očích co rozplakat se jen A po chvíli ty říkáš vše jak milován byl (a snad i je) jak už však mezi námi nežije A co na to Anglán? Nevěří vždyť měli jít na pivo až dotyčný se vrátí zpět zpět do AnglieA celý večer běží v šumu Anglán je mimo kouká na fotbal? Snad ale i ne A otázka? O čem přemýšlíš A odpověď? O něm A poznámka: Lepší nevědět a námitka: Ale proč? Proč? Proč? Proč? To slovo se ti hystericky opakuje v hlavě a nechce zmizet pryč neb odpověď ty netušíš A začíná zas kolotoč Zas otázka a žádná odpověď zas promlčený den a proplakaná noc Zas záblesk vzpomínek těch co tak bolí a pohled na něj a odvrácení očí A teď sedíš zde a říkáš si už zase? Nechceš to prožít znovu ty hodiny u počítače A zarudlé oči po celý den a strach ze snů co zdát ti budou se a pak tě napadne zas pokusy dělat své? a řekneš si ne už přešlo tě to snad a záblesk mizí a líce vysychaj vzpomínka bledne a třes rukou přestává Byl to jen sen ten Anglán jeden? Ano – ne – spíš ne ale už neuvidíš jej je konec. texttexttext

---