Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Inspirace XIV.

02. 01. 2007

1768

Autor

Jarmila Moosová Kuřitková

smutné nádraží spoře osvětlené stojím ospale unavený.. pohled upřený v přímky kolejí které do dálky uhánějí.. touhy svlečené léta ubíjené k zemi přikované pražci oddělené.. věční přátelé deštěm zasvěceni sluncem zoceleni mrazem zakaleni.. navždy odsouzeni k platonické lásce kterou soustavně zakoušejí.. skoro manželé klidně promlouvají nocí odcházejí usínají... stojím na mraze sice unavený přesto do dálek zahleděný... /Ó: Nádraží/

Paralela nás dvou krutě v živou tkáň zas bodla nepohnutě na svém místě nenaleznem útočiště i kdybych snad mohla najít chrám a v chrámu azyl příští den by všechno zkazil úkryt před propastí beztak byl by pastí

4 názory

pivnik

04. 01. 2007

Dát tip

prolog me zaujal snad vic nez samotna Inspirace.. :-) takze za ten tipuji.. ale Vase dila se mi hrozne dobre ctou. Takze otrele neotrele *.. dekuji :)