Poprava

Strážný vězně k popravě vleče

drží ho pevně, ať nikam neuteče

Bídnému slza po tváři kane

Tuší, ach tuší, co se teď stane

 

Kajícně stále na nebe hledí

hlava mu naposled na krku sedí

Dívá se pokorně na oblohu

lid křičí: ,,Smrt tobě neznabohu!"

 

,,Tobě , co nevinné ve spánku rdousí!"

Kat už naň předlouho sekeru brousí

Bídník si ke špalku kleká

Kat na nic nečeká, hlavu mu seká

Mladá dívenka vystoupila z řady

svým jemným hlasem mírní kruté davy

S lítostí nad tím, který již nežije

ptá se-není-li vrahem ten, co vraha zabije

 

Co se vlastně s duší smrtelníka stane

když pro pomstu a zášť učiní to samé

Jiná chátra než on v tu chvíli není

nenajde-li v sobě krapet odpuštění

 

Pokud se nad zlobu a bolest povznese

lepším člověkem pro svět stane se

lze přece dosáhnout krutějšího trestu

než vybrat zubatou hříšníkům za nevěstu

 

Část lidí s lítostí hlavy své skloní

Další jak hluší jsou a sápají se po ní

S dravostí šelem názory pošlapou

Mysl a rozum dál zahaleny tmou

 

Krvavého trestu žádají pro ni

nakonec ke špalku i ona hlavu skloní

a pod tíhou hlouposti, toho lidského hada

jí k hlavě bídníka, také hlava padá