Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsem čas...
04. 01. 2007
13
24
2705
Autor
avox
Jsem čas, jenž věčně přichází,
čas, který věčně míjí,
čas, jenž svým nekonečnem
dotýká se smrti
a tvoří chvíli každého zrození
Jsem čas,
jenž ukládá zapomenuté,
přináší vůni
dávného zapomnění,
trávy jež usychala před léty
až k branám zaprášených cest.
Jsem čas jenž se vrací
jako komety
vracející se z hvězdných cest.
Jsem čas jenž přichází
věčně jiný,
ukládá otisky minulých světů
do mnoholeté hlíny,
dá rozkvést pomněnkám,
postaví hroby...
Čas který míjí
sám poznamenán
znamením každé doby
čas, který věčně míjí,
čas, jenž svým nekonečnem
dotýká se smrti
a tvoří chvíli každého zrození
Jsem čas,
jenž ukládá zapomenuté,
přináší vůni
dávného zapomnění,
trávy jež usychala před léty
až k branám zaprášených cest.
Jsem čas jenž se vrací
jako komety
vracející se z hvězdných cest.
Jsem čas jenž přichází
věčně jiný,
ukládá otisky minulých světů
do mnoholeté hlíny,
dá rozkvést pomněnkám,
postaví hroby...
Čas který míjí
sám poznamenán
znamením každé doby
24 názorů
Jak se to vezme... tuhle mám zapsanou ve starém čtverečkovaném sešitu a je u ní napsán rok 1968 :-))
O pomíjivosti, plynutí času holt v našem věku častěji přemýšlíme - a píšeme. Byl jsem zvědav na Tvůj přístup.
Tvůj děd Ed :-)
Díky za návštěvu, zrovna jsem se chtěla zeptat, podle čeho sis vybral zrovna tuhle? :-)
Nejdříve mne omráčil počet Tvých návštěvníků - a pak samotný verš potěšil jak lit. kvalitou, tak obsahem. Již po tomto verši k oblíbeným.
Tvůj děd Ed :-)
Jarmila Moosová Kuřitková
23. 09. 2007Akkad Marduk
23. 03. 2007
Co nadělám, ale že ses do mně pustil, taky si k tobě chodím číst, díky za zájem
Feek to myslel dobře... přidávám se k němu co do kategorie... verše smíšené bych dala...
i s tím dalším souhlasím...
co třeba:
Jsem čas,
jenž ukládá zapomenuté,
přináší vůni
chvil dávno minulých
trávy jež usychala před léty
až k branám zaprášených cest.
Jsem čas jenž se vrací
jako komety
vracející se ze svých cest...
ale začátek a konec je moc fajn, to jo :o)
S kategorií možná jo, původní záměr si už nepamatuji, je to dost staré, ale tak jak se to vylíhlo, tak jsem to na papír položila... inu není na světě člověk ten... to věděla už babča od Božky Němců. Díky za návštěvu a názor