Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pocta Amadeovi

11. 01. 2007
0
1
462
Autor
giovanni

...ta hudba mi otevřela srdce a pohnula rukou

Na obloze duha,

stříbrný obelisk,

barvy jako stuha,

jím života stisk.

 

V prachu zrnko zlata,

štísko lesku zpívá,

ta nevinnost svatá

do očí se dívá.

 

Ranní krůpěj rosy,

na blatech se šeří,

zpívající kosi,

v písni které věří.

 

Tma ticho objímá

katedrálou zní,

srdíčko vzpomíná

na píseň večerní.

 

V prostém tónu doby

napínáme křídla,

polykajíc zloby

a odmítaje jídla.

 

Už zrcadlí se luna,

hvězdné oči hladí,

v hrudích srdce struna,

jít na věčnost mladí.

 

 


1 názor

Nicollette
12. 01. 2007
Dát tip
jím života stisk, to jím je zájmeno nebo sloveso? mě trochu pomátlo :) ano takové veršované pocit z toho máš asi hlavně ty :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru