Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMedvídek
12. 01. 2007
0
2
433
Autor
marsia
Dnes jsem se probudila a spatřila vedle sebe tvoji tvář,
byl to však jen plyšový medvídek, kterého jsem položila na polštář.
Usmála jem se na něj a lehce ho pohladila,
jako bych tam tebe vedle sebe měla.
Neuhýbal pohlazení, ale ani mi ho nevracel,
byl jako ty, tak blízko a přece se mi ztrácel.
Musela jsem vstát, ale já medvídka objala
a pod peřinu jsem se s ním schovala.
Cítila jsem to štěstí, pocit bezpečí,
věřila jsem, že to krásné nikdy neskončí.
Ale čas se nikdy nedá zastavit,
tak zbývá tebe naposled pohladit
a odejít bez tebe, sama..
..nechat tam medvídka a žít se vzpomínkama.
byl to však jen plyšový medvídek, kterého jsem položila na polštář.
Usmála jem se na něj a lehce ho pohladila,
jako bych tam tebe vedle sebe měla.
Neuhýbal pohlazení, ale ani mi ho nevracel,
byl jako ty, tak blízko a přece se mi ztrácel.
Musela jsem vstát, ale já medvídka objala
a pod peřinu jsem se s ním schovala.
Cítila jsem to štěstí, pocit bezpečí,
věřila jsem, že to krásné nikdy neskončí.
Ale čas se nikdy nedá zastavit,
tak zbývá tebe naposled pohladit
a odejít bez tebe, sama..
..nechat tam medvídka a žít se vzpomínkama.
