Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Prší

14. 01. 2007
0
1
684
Autor
Itoka

Prší

Prší.
Ten déšť je smutný,
jak bahno hutný
a já zpívám v příšeří.

Bílou mlhou hustou
obklopí se mé tělo.
Cítíš jakoby letělo.
Leť se mnou do nebe!

Citem kamene chci hnout,
třeba světem otřást,
všechny obavy setřást
kamsi do tajemných kout.

Horký dech a tep
jak zvon duní.
Být stále jen u ní.
V nebeských výšinách, od slunce slep.

Ty nevidíš krásy kaz,
tak se rozhlédni kolem,
odhal a sprav jej honem,
než pádem z výšin zlomíš si vaz.

Ze tmy do světla,
ze světla do tmy
hvězda vylétla
a shořela uvnitř lásky plotny.

1 názor

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru