sonda do černých dní

taky jsem takhle žil, ale to už jsem zkoušel psát

dávky sedativ jen proto aby ta hromada msa fungovala ráno nad umyvadlem zvracet vzduch kafe cigáro pochod ven takhle pár tejdnů pak to dojde a ta deprese bobtnala pod lékama jak rakovina a teď to vylítlo dny neschopnej mrtvej na nic černá duše samožer je tady ona na najednou ten strup spadne maska odlítne do tmy máš tu tvář a neškrábnutý maso tohleto jsou ty vysněný začátky pak tu jsou obrazy z budoucnosti rozvedenj rodič v metru práce škola stereotyp nechutný jídlo dva dny odpočinku po pěti všedních otočkách zeměkoule tady začínaj sny protože jeden citlivej zklamanej světem (jak o mně kdysi někdo prohlásil) nemá co dělat a tak leží s muzikou přímo do lebky a strnulým pohledem do papíru

---