Pekařská

Brzy zrána, má nevěsto,
vybalím si tě z ubrousku
a budu hníst jako těsto.
Vytvaruji z tebe housku.

Tělo ti pomažu medem,
ne, nebudeš v pyžamu.
Po jeho povrchu snědém
rozhodím hrst sezamu.

Přitul se ke mně do tepla,
abys pěkně nakynula.
Z otce na syna se šeptá
ta pekařská procedura.

Nemysli si, ty bláhová,
že máš sama ležeti.
Upeču tě do nachova
v peci svého objetí.

Který asi Divotvůrce
tvoří pečivo tak hezké?
Svými prsty na tvé kůrce
chci luštit písmo slepecké.

Až si přečtu nahou dlaní
zprávu sezamových teček,
sním tu královskou snídani.
Nezbude ani drobeček.