Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

básnička

27. 01. 2007
2
6
715
Autor
vagus
Ostrá jehla propíchla mi hrdlo,
a už neuslyšíš víc můj řev.
Květina pro radost tvou roste,
z rány zalívá ji má krev.

Za nočním městem jeho šum poslouchám,
sám v celém světě, k dřevěné židli připoután.
Svoboden v samotě,
uvězněn navždy za mříží rezavou co dělí nás.

Ten městský šum ,
siluleta paneláku v dálece mi přípomíná tebe.
Tvůj, hlas, tvé tělo, co nikdy mé být nemělo.
A už není.

Můžu ještě přervat z konopí provaz,
sílu na to ještě mám.
Kladu si však stále dotaz,
dovedu vůbec ještě nebýt sám?

6 názorů

Honzyk
27. 01. 2007
Dát tip
..kdyz si propichlej, tak uz se sam porad...tak nech treba jen prvni strofu...:)))

Spirit
27. 01. 2007
Dát tip
smutné je, že dnes již podruhé musím použít slovo "překýčovité", mám-li tedy být upřímná, a vzhledem k tomu, že stojíš o hlubší kritiku, tak se k tomu odhodlávám.. je mi líto, tohle ne

Jendula
27. 01. 2007
Dát tip
Provaz z konopí přervat lze - konopí není návykové. Vím co říkám, neboť konopí jsem dlouhé roky kouřil. Teď konopí dlouhé roky nekouřím, takže se neboj - nepřejdeš-li na tvrdší. A miluješ-li ji, tak ten provaz prostě přeškubni. A nejsi-li si jistý, ještě chvilku si užívej - i bez ní.* - bratr bratru.

Tannah
27. 01. 2007
Dát tip
mne sa páči *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru