Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNeplač, když večer zajde slunce, protože kvůli slzám neuvidíš krásu hvězd
Autor
marigold_ana
Byla hrozně hluboká tma a ticho Bylo to jako stát na kopci někde ve vesmíru Člověk nic neviděl, ale cítil, jak všechno kolem trvá a bude trvat navždycky...
Procházím městem
a večerní hvězdy se blýskají
v zapadajícím slunci
Racci poletují na černém nebi
ve spirálovitých útvarech
řeka se leskne jak modré sklíčko
a její vlnky se přelívají
jedna přes druhou
Na rtech cítím chuť vína
kapky se mísí ve vodopád
a oživují mysl
vzpomínám jak jsem tudy procházela
před pár dny
dívala se dolů na hladinu
někdo ke mně přišel a říkal mi,
ať se tam nedívám
že život je příliš krásný
Chybí mi ten dotyk
kdy jsme se našimi těly přitiskli k sobě
a snažili se setřást trochu smutku
pak jsem ještě dlouho do noci cítila
vůni jeho prstů..na těch svých
kdyžto teď v noci tiše pláču z touhy po lásce
mám pocit, že už je na všechno
příliš pozdě..