Krčma na konci ulice

Sedím v krčmě o dubový stůl opírám vlhké dlaně
Mé oči z hloubky hladově zírají na ně
Za nehty špína a v hrdle sucho
Jak když na Turka jsem táh
Má kapsa prázdná snad nebyla by děravá kdybych rukou máv

Žízeň je veliká v žaludku kručí
Zoufám si přes podzim když včely nebzučí
Pouhý krajíc chleba by nasytil můj žaludek
A k tomu sůl hořká sůl a kyselý okurek

Mé srdce toulavé již přes rok stojí
Už neumí milovat lásky se bojí
Snad neumím milovat snad nemám tu šanci
Více mě zajímá chleba v mém ranci
A sůl

Pohled do ztracena v nicotě se utápí
Jsem tělo bez duše mé slzy mne netrápí
Jsem skořápka prázdná co na trávě se válí
Temné uhlí co v žáru bez bolesti se pálí

Mne nepálí oheň a slunce nehřeje
Já neslyším skřivana jenž radostí si zapěje
Já slyším sůl