Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sůl nad zlato

04. 02. 2007
0
2
875
Autor
schizotik
Valí si hovnivál po cestě kuličku,
jde pořád dál a bez zastávek,
z hovínek nechává za sebou cestičku,
tam kudy prošel se táhne smrádek.

Počasí špatné, kulička těžká,
malinké kamínky na ni se lepí,
,,Jak se ti šlape?"  nikdo se neptá,
kam cesta vede sám hovnivál neví.

Zvěř se mu směje: ,,Marná tvá snaha!"
Prý není slávy mu hodno,
že když své naděje do hovna vkládá,
zbyde mu akorát hovno.

On se však nevzdává s lesem se hádá,
a se svou koulí rotuje.
že pro něj v životě zlatem se stává.
co pro zvěř pouhým hovnem je.

Na cestě spadená ležící kláda,
hovnivál jde však dál, všechna čest.
že potkáš překážku často se stává,
jíti dál méně však časté jest.

Je spousta ptáků co štěstí mu nepřeje,
od těch se raději drží dál,
co ale pro něho nejvíce těžké je,
když se mu postaví hovnivál.

Takovou dálku s kuličkou urazil,
a teď by o ni měl přijít,
do svého soka trn z ostružin zarazil,
přece ho nebudu živit.

Konečně dorazil na kopec s kuličkou,
aby měl lepší výhled,
našel tam vysněnou zahradu s lavičkou,
dětem svým přinesl oběd.

2 názory

schizotik
05. 02. 2007
Dát tip
Zmok: :))) Každej o něčem jiným, ale třeba se potkáme na záchodě :)

ZMOK
04. 02. 2007
Dát tip
Já o honění, ty o hovnech :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru