Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRande
06. 02. 2007
18
23
6385
Autor
Oldjerry
Inspirováno a námět wedle_vazy
nepropást příchod
kohokoli
za škvírou nedovřených dveří
vlevo nad noc tmavší
siluetu tuší
usedl nepřímo na zem
chladně tvrdou jak křeslo
u zubaře
vpravo nic zahalené
modrošedým závojem.
Mlčí a hledí
před sebe do šera,
kterým se noc mění v den…
očekává i svůj příchod
23 názorů
Manuamanua
25. 02. 2011
álo - kam jsi se sem zatoulala, ale to je fuk ! rád tě tu vidím - dík !
Zuzu - vždyť já taky v dobrým - to bych byl odporná netykavka... dobrou a spi jak liška....
Zorko souhlasím : žádnej zubař, ale nespím...
j.nick - to jsem rád, že ti líbí... Ď
hele, rypno : tolik, abych nemusel mít žádné další, které narostly v laboratoři... (:-D)
Tak za a) zuzu mám v 70 letech své zuby - nazdar ! milá holko...
za b) Jane - ty tomu dáš vždycky pecku. Ď
za c) Janičko já to věděl, co z toho budeš citovat, ono to totiž trochu připomíná ranní mlhy na horách (:-D) děkánek
vpravo nic zahalené
modrošedým závojem.
Mlčí a hledí
před sebe do šera,
kterým se noc mění v den…
očekává i svůj příchod
moc hezky napsané :-))) TIP a díky
v žilách krev i mně tuhne
to nejen při tomto zvuku
však kdo o zuby dbá
a ještě k tomu zavčas uhne
ten vyhráno má...milý kluku
všem vám děkuji, že jste to přečetli. K vašim poznámkám nemám komentář, jen Zuzu :
když zaslechnu zubní vrtačku
je moje psycha na s....
a hrdost přestává být hrdá...
i vata je jak křemen tvrdá